Fotit rodinu, svatbu nebo jen obyčejný portrét je vždy hodně osobní. Často to znamená vstoupit do komfortní zóny druhého člověka a o to větší je to závazek. U svých fotografií se snažím hlavně o přirozenost, proto zásadně odmítám focení v ateliérech, kde se málokdo dokáže cítit přirozeně, uvolněně a spokojeně. I proto se mi dost osvědčil jakýsi kompromis mezi organizovaným focením a reportáží, výsledek vidíte níže.

Pokud si chcete udělat radost rodinnými fotkami, nebojte se ozvat 🙂